Internacionál.

„O národě ještě mluvíte?

o pokroku našem nevíte?

Národy-li znáte různé,

máte hlavy velmi nuzné;

národnost je slovo plané,

stanovisko překonané;

národům my výhost dáme,

my jen člověčenstvo známe.“

Bludní bratří, kteraký to zmatek

v babylonských hlavách vládne Vám,

hustá tma a nepřátelský klam

hyzdí národnost Vám, vzácný statek.

O lidstvu snad slyšeli jste cosi,

o bližním, jímž každý člověk jest;

ó jak blahá Kristova ta věst!

Vy však o ní soudíte jak „bosí“.

Nepřátelé, pseudoliberáli,

aby snadněj’ ušlapali nás,

Vámi v národ sypou klamný hlas,

slovu bližní lživý nátěr dali.

Lidé nevědoucí o Zjevení

rádi mají jen své vlastní „já“,

„ubi bene, ibi patria;“

vyšších zájmů také u Vás není!

Dobře-li je Židům u Maďarů,

zaprodají rychle jména svá,

za jména je mění maďarská,

hmotného jen žádají si zdaru.

Vnuťte lidem ty své utopie,

vemte národnost a víru jim,

potom snadno, to Vám přísně dím,

nepřátele staří utopí je.

U zednářů dočiňte se díků,

tupte víru, podrývejte ctnost,

v posměch dejte českou národnost,

a hned mládež učte volapyku.

Pohanské zas vykouzlete časy.

smažte znění Mojžíšových desk,

Roentgenův si v hlavy pusťte blesk,

za noc jednu slezou Vám pak vlasy.

Sourodáci mladí, kam pak jdete?

Čechy věčný Bůh Vás učinil;

čím se drahý národ provinil,

v nicotu že uvrhnout jej chcete?

Chvála těm, jenž projev dali žalu,

by se v Vás celý obrat stal.

jděte mužně ještě o krok dál –

vybavte se z vléčky liberálů.

Internacionáli by byli

před Vámi jen o maličký krok,

k nim blíž spěli byste rok co rok,

smutně byste s nimi živořili.

Zbavujte se bludů bez únavy,

Zjevením se osvěcuj Váš duch;

jen v Své Církvi dá Vám věčný Bůh

nehynoucí světlo, život pravý.