INTERNATIONÁLNÍ.

Pluky se srazily a ocel zavzněla,

zoufalé zalehly výkřiky plání,

děla jen hlučí – koně ržou,

slunce se krvavě za hory sklání...

Krásu svou omývá nahá a spanilá,

v májovém větérku líbezném vání,

by srdce nadšením do věku plnila,

vzdor kletbám ničemů, útokům, lání.

Přijdi k nám, Svobodo, v překrásném máji

a vlej nám odvahu do zvadlých žil,

aby, kdo okusil v radostném kraji

živého pramene, by z něho vždy pil.

Bratři ať pospolu vykročí v šiku,

aby svou chrabrostí ovládli svět.

Po skonu zbraní, všech válečných ryků

v nás rozkvetlo nadšení, síla a vznět!