INTIMNÍ CHVÍLE.

By Vladimír Frída

Dnes zase vzpomínám, když večer dohas’ již,

jak v starém parku šla jste cestou ke mně blíž.

Tak těmi květy šla jste tiše, sama květ,

já slyšel v srdci ptáků hlas a štěstí pět.

Já tehdy netušil, že v také chvíli prosté

mé srdce procitne a s Vaším tolik sroste.

Teď táhnou slunné dny ty po létech mou duší,

je, věřte, tepla víc v nich, nežli srdce tuší.