Isti sunt sancti...

Oč nás jste větší, svatí mučenníci,

co pro zákon jste boží život kladli,

ať v temných žalářích jste zvolna vadli,

či lili krev, v děk chátře jásající!

Jas nadšení plál na velebném líci,

vše jiné tužby v jeho žáru chladly.

Kam krve vaší rudé růže padly,

dav nový rostl, o smrti též snící.

Však nás když raní život ostřím spárů,

hned mračnou nocí nám je úsvit denní,

hned zoufáme a s Bohem svým jsme v sváru.

Vy trpící a svatí v utrpení,

mdlým dejte jiskru nebeského žáru,

ať klidni jdem v tom vírném světa vření!