IV. Až s tvým hebkým vlasem bude májový si větřík hrávat,

Až s tvým hebkým vlasem bude májový si větřík hrávat,

až ti bude v krásná ústa jemné políbení dávat,

až ti bude u tvých nohou modrá nezabudka zkvétat,

až ti bude zamyšlená v těšném zpěvu ptactva státi:

pomysli si na ty časy, v nichž jsme žili blahou chvíli,

když jsem líce ke tvým chýlil, jak se tráva k proudu chýlí;

pomysli si, jak jsem v soumrak šťasten blíže tebe sedal,

ve tvém oku zhojných léků pro choré své srdce hledal;

pomysli si, že to tiché, snivé větru šepotání

myšlénka je těkající ve tvou blíži v milování. –