IV. Ční bílý zámek z háje cypřiší,

Ční bílý zámek z háje cypřiší,

a zlatý měsíc v okna jeho plaje. –

V zapadlém, smutném parku zátiší

Eola harfa snivou píseň hraje.

Čarovná kněžna vzbudila se ze sna,

a v roztoužení vchází na pavlán.

(V daleku svítí jezerní pláň teskná

a noc je plná zádumčivých hran.)

Ční bílý zámek z háje cypřiší

a bledý rytíř v dálce marně touží. –

Čarovná kněžna vzdechy neslyší.

Teď měsíc shas. Stíny se zvolna dlouží. –