IV. Dávno jest už po klekání –

By Jaroslav Vrchlický

Dávno jest už po klekání –

pusta dřímá v tajném šeru,

nad mou hlavou táhnou dravci,

černí ptáci ku severu!

Kam letíte, bratří noci?

Ku domovu! ku domovu!

Za nimi jdu, až se octnu

opuštěném na hřbitovu.

Také dobře – těžký spánek

juž se na má víčka sklání –

nemusíte, bratří noci,

dlouho čekať na snídaní!