IV.) Křesťane! naše spasení

Křesťane! naše spasení

Hleďme sy vymahati;

Ne v nejistém prodlevání

Pokáním odkládati:

Ochotně se lepšeme,

Nebe sy dobývejme;

Zde na zemi buďme svatý,

By sme tam byli přijatý.

To aby se dobře stalo,

Musýme hřích přemahat;

Ducha lstivé svádí tělo,

Na to pozor máme dat;

Když se na nás oboří,

Jest při nás milost Boží;

Jen necoufejme v těžkosti,

A nepovolme v radosti.

Blahoslaven, kdo bojuje

V pevné víře, a s chutí,

Zlým žádostem nesvoluje,

Ten své tělo ukrotí;

Skrz hořké přemahání

Naleznem potěšení;

Chcemli sy nebe zejskati,

Musýme hříchům zemříti.

Kdo se nechce přemáhati,

Kdo jest vlažný, lenivý,

Nad žádostmi panovati,

Jak pak tedy zvítězý?

Nelze bez vojny s tělem

Býti vítězytelem;

Jen bojovníku věrnému

Věčnou Bůh slýbil korunu.

Být svývolně roztržitým,

Podle vůle těla jít;

Rozkošem sloužit nemírným,

Neníť ducha Páně mít;

On v srdcy nepřebývá,

Které hřích přechovává;

Kdo chce ducha Páně míti,

Musý cestou cnosti jíti.

Věrně se modli křesťane,

Na tvou žádost pozor dej;

Ať tebe hřích nepřepadne,

Pokušení přemahej;

Y když ti bída hrozý,

Ty jen čiň rozkaz Boží,

Tak jako křesťan bojuješ,

Tak sobě štěstí vymůžeš.

Vytrhni se z podanosti,

Kterou sy se zavázal

Nebezpečné nepravosti;

Hleď bys jí nemiloval;

Dokaž, žes pravý křesťan,

An má být obdarován;

Pamatůj na slova Krysta,

Žeť jest k nebi ouzká cesta.

Ach hotov sem mou nepravost

Před Pánem vyznávati;

Ježíši dej mně tvou milost,

Vzdy hodně bojovati;

Ty sám spravůj vůli mou,

Abych pilně konal tvou;

Ty chceš, bych se ukřižoval;

Já prosým, bys mně pomahal.

Tvým slybům se duvěřuji,

Jež sy smrtí zpečetil,

A k boji se připravuji,

Bych mé štěstí nestratil;

Ržídiž má předsevzetí,

Mysl a těla hnutí;

Veden tvou rukou nezhynu,

K mému cýly se dostanu.