IV. Hod jeden dnes a jeden ples

Hod jeden dnes a jeden ples

vše od země až do nebes,

květ jeden skvostný každá sněť,

o, dítě, hleď!

A jeden zpěv ta slunná výš –

jen slyš!

Jak miluju Tě, drahá duško,

jak miluju Tě, má ženuško,

pojď, pošuškám Ti v uško!

Bych nebyl dřív pěl jaktěživ,

přec bych teď zpíval na podiv,

vždyť nejkrasší květ ze všech jar

bůh dal mi v dar,

a štěstí letí jásajíc

mně vstříc! –

Jak miluju Tě, drahá duško,

jak miluju Tě, má ženuško,

pojd; pošuškám Ti v uško!