IV. Jako hvězdy noční na obloze,

By František Jaroslav Vacek Kamenický

Jako hvězdy noční na obloze,

A co písek morském na břehu,

Rozhojnil se v časů oběhu

Slovan plodný velice a mnoze,

Rozesáhlé světa ve poloze

Věčných severu tam od sněhů

Až do palných jihu zážehů,

Půli země osaditi hroze.

Však nejvíce tamo, kde Karpaty

Zasazují ohromné své paty,

Hemží se to co mravenců roj.

Zniká zmatek tu a nepokoj

U prostřed těch lidstva millionů,

Jako kdys u věže Babylonu.