IV. Kraj tichý. V klenbách stromů zdřímli ptáci,
Kraj tichý. V klenbách stromů zdřímli ptáci,
my počkáme, až vyjde měsíc z lesů,
my počkáme, až západ vykrvácí,
až opozděná můra vzletne z vřesu!
Ó jaký smutek na tom celém kraji,
i zem jak by se bála dýchat v děsu.
Co potom já? – Vždyť na svém srdci v taji
s tvou drahou hlavou všecko štěstí nesu!