IV. Krásné bude, dívko, tvoje povolání!

By Josef Václav Frič

Krásné bude, dívko, tvoje povolání!

Nepoznán tě budu žitím doprovázet,

nepoznán ti k nohám věnce házet,

jimiž druh ať ověnčí tvých skrání.

Přijmi od poutníka, bratra vzdáleného,

slova, kterých váhu doznal na své pouti:

Nedej nikým v snahách svých se hnouti,

kromě přírodou a hlasem srdce svého!