IV. My máme leccos: v horách hlad

My máme leccos: v horách hlad

a po údolích nouzi,

a při tom ducha svorného,

že andělé jsme pouzí.

Což teprv naši písmaři!

Ti ráděj hledí zpátky

a myslí: vůli rozličnou,

jen rovné mějme hádky!...