IV. Narození.

V matky naříkání,

v trpitelky krvi

uzřelo jsi, robě,

paprsk slunce prvý.

S pláčem usedavým,

v krvi vykoupáno

vcházíš, lidské dítě,

v žití svého ráno.

Tak jest, dítě, lidský

listopad i květen

ze slunečních svitů,

ze slz, krve spleten.

Až kdys duše tvoje,

odkud přišla, vzletí,

jiní budou plakat,

slunce krváceti...