IV. Podej mi svou ručinku,

Podej mi svou ručinku,

Ty čarodějko milá!

Kdyby’s mne polibila,

Dal bych ti tu hubinku

Zas nastokráte zpět.

A dej se obejmouti,

A tisknouť v slasti vroucí;

Dej líbať ňadra stkvoucí,

Jež tak svěže se pnou ti

Jak rosné lilje květ.

Stav k tanci nožku svoji

Tak outlou, malou, čilou,

Ať mírou ušlechtilou

Juž v sladkojásném znoji

Svíříme celý svět.

Ty’s moje, moje žití,

Má rozkoš, sláva, štěstí –

Vše mou ti lásku věstí,

Již k tobě srdce cítí,

Jež tebe milujeť.

A dáš-li obejmouti

Své štíhlé, krásné tělo,

A zlíbať rty a čelo,

K boku se přivinouti,

Jak révy hybná sněť:

V radostném rozkochání

Tu budem’ svatbu míti,

A spolu svorně žíti

Ve věrném milování,

Než vzejde jara květ.