IV. Požehnaný život člověka,

Požehnaný život člověka,

když láska lidu vroucná u něj prodlí.

Na jeho hrobě národ pokleká

a tisíc retů za něho se modlí.

Ó ceňte více život člověka,

vždyť na krátko jen mezi námi prodlí!

Hle, svět zas roucho smutku obléká

a tisíc retů horoucně se modlí.

Ta modlitba jest pomník v paměti

na rozhraní dvou světů postavený.

A komu lid svou lásku zasvětí,

ten na věky jest v lidstvu proslavený.