IV. Přijde, opět přijde

Přijde, opět přijde

ten náš první máj –

prápore jen rudý,

k písním našim vlaj,

které budou zníti

přes město i ves,

a ohlas jich šumět

širé moře, les.

Pracovníků davy

chtějí práva svá –

na útrapy věků

hřímá odezva;

pánům v ten den horko

též začíná být:

vidí-li před sebou

odhodlaný lid.

Jestiť zjevno jim, jak

pořád rosteme

a nechcem nebe mít

jen, až umřeme,

nýbrž jako oni

na zemi je mít – –

Jest to smělosť!

A pak nemaj' na nás klít!