IV. Pryč s tím komonstvem bídníků,

Pryč s tím komonstvem bídníků,

pro něž nás právem haní:

kdo národu se zasvětil,

nechť jenom pravdě straní.

Jen čistá vůle, přímý čin

poslouží věci svaté,

však zrádce, byť i prospět chtěl,

vždy jen nám šiky zmate.

Jsme Pánem vyvolený sbor,

jsme světla bohatýři,

nám není druhem, v neštěstí

kdo s nepřítelem hýří.

Buď žebrák si, jen věrně vždy

a čistou služ nám rukou,

pak ovšem bude méně nás,

však ducha neutlukou!