IV. Říká se, že v temném lese

Říká se, že v temném lese

houba vedle houby sedá;

tak hruď když se bolem třese,

býti sám, to vzdechu nedá,

v mech jak houba vedle houby

v oko slza k slze sedá.

A ta slza píseň nese,

jest jich stále víc a více.

V bolesti mé černém lese

jsou to šedé holubice:

Rostou, kvílí, jest jich více

do tisíce, do tisíce!