IV. Slávy věnce do zpěvného
Slávy věnce do zpěvného
Mne nevábí zápasu,
Cit blahý jen srdce mého
Vydává se v ohlasu.
Zdali mily tyto zvuky,
Zda je hana nemine –
Nedbám: z jedné-li jen ruky
Pochvala jim pokyne.
Původe té sladké tísně,
Ty buď předmětem mé písně,
Ty buď, sličná Marie,
Musa má i Gracie!