IV. Ta láska má jak černý šlář

Ta láska má jak černý šlář

mé smutkem čelo halí,

jak havran klove na srdci,

v něm divým ohněm pálí.

Ta láska má – večerní stín,

to příšera spíš pouhá;

šlo slunce spat, šlo slunce spat

a přede mnou noc dlouhá. –