IV. Ta láska, ta nezná dlouhých slov,

Ta láska, ta nezná dlouhých slov,

však pohledy mluvit umí –

ký div, ten kdo lásky nepoznal,

že řeči té nerozumí.

Však blah je, kdo v oku vystihl

i nejsladší srdce hnutí –:

pak polibek – mu je otázkou

a odpověď – obejmutí.