IV. Ten velký epos světa báje

By Vítězslav Hálek

Ten velký epos světa báje

nám k vůli nezmění svůj chod,

a máme-li to v knihách jinak,

tím z něho nesmažem ni bod.

Tím chlubno nám jen, jak k té básni,

již z hvězd nám skládá světa duch,

my máme srdce malicherné

a nuzně rozladěný sluch.

Tím chlubno nám, jak s myslí mělkou,

v ty velikánské rozměry,

v nichž příroda propukne v jaro,

ne ducha zvem, leč litery.

A chlubno nám jen, jak v tu rozkoš,

s níž jara verš se béře v let,

my duši odpínáme křídla

a tuhnout chcem a kamenět.

A přec ta srdcejemná píseň

jen k našim strunám spřádá děj,

že slyším v dozvuk i ten refrén:

Pojď, potěš se a rozuměj.