IV. V STANĚ BEDUINŮ.

Jak Beduinům v kočujícím staně

v prach stlely Salamona vzácné tkáně,

co lidu hemžilo se v nivách našich,

teď bloudí různo v světa různé straně.

Jak znesvěceny nádoby jsou svaté,

co růže chce na bodlákovém láně?

Nechť zavrženi, Bohu drazí přeci,

jich jména neprzní mu nikdo v haně,

však zákon v jejich slávu vzbudí zase,

jež vplane sedmkrát pak v Noci bráně.