IV. Vidíš, mé dítě, klidný jsem
Vidíš, mé dítě, klidný jsem
a úsměv na rtech mých –
Jen někdy v ňadru divno tak,
že prchá se rtů smích.
Jak věštec hledím v budoucnost
a vidím lásky chrám
opuštěný a zbořený,
a nad ním truchlím sám.
Vidíš, mé dítě, klidný jsem
a úsměv na rtech mých –
Jen někdy v ňadru divno tak,
že prchá se rtů smích.
Jak věštec hledím v budoucnost
a vidím lásky chrám
opuštěný a zbořený,
a nad ním truchlím sám.