IV. Z Carihradu svatí paprskové

Z Carihradu svatí paprskové

Jižjiž Slovanům též svitají;

A ti s vroucí tužbou vítají

Na obloze své to světlo nové.

Pozdravují je tu Bulharové;

S horlivou k nim láskou spěchají

Cyrill, Methud, a jim hlásají

Slovo pravdy v řeči národové.

Úkol vznešený si ukládají:

Písma svatá, slova Božích úst,

Na slovanský jazyk překládají. –

Kýž jest svatou sluhů Páně péčí:

Učit víře, v její znik a zrůst,

Národ jeho – a ne cizí řečí!