IV. Za nocí lunných bůžek snů rád se nad lože dívčí sklání,

By Josef Kubelka

Za nocí lunných bůžek snů rád se nad lože dívčí sklání,

zamává tiše makovým thyrsem děvčátku nade skrání,

zamává tiše zlatým svým křídlem, přivolá sny – své děti,

v zrcadle jich se splněna zjeví děvčátku tajná přání. –

Klameš se, mníš-li, panenka tvoje že tobě sny své zjeví,

mnoho však poví ruměnec lehký, tichounké pousmání,

mnoho ti poví zavlhlé oko tenkrát, kdy rety mlčí – –

o tobě snila, bláhový hochu, o sladkém milování.