IV. Zvučí zbraň v Tatranských horách –

By Vincenc Furch

Zvučí zbraň v Tatranských horách,

Je to zde neznámý zvuk,

Jevějí se ozbrojenci –

Dávný-li to černý pluk,

Jenž za časů Matyáše

Rekovstvím se oslavil? –

Černý pluk za cizí slávu

Darmo, darmo krev svou lil.

Bratří, my jsme potomkové

Staroslavných vojínů,

Jenž krev cedívali v bitvách

Za Uherskou otčinu –

Běda, běda, za macechu

Krev svou Slovák proudem lil,

Otčiny Uherské šťastným

Synem jenom Maďar byl.

Slovák musel Maďarovi

Po otrocku sloužiti,

Pro zdar tyrana pyšného

Musel vždy se soužiti,

Zem Uherská – naše pravlast –

Otročinou byla nám –

Chtěl v Uherské celé zemi

Maďar býti pánem sám!

Zvučí zbraň v Tatranských horách,

K pomstě volá její zvuk –

Jeví se tu ozbrojenci,

Totě nový černý pluk –

Ejhle nové, černé vojsko

Vrahům pomstu přisahá –

Vzhůru k pomstě na Maďara,

Na Maďara – hurra-ha!