IX. Bajadera.

Dítě Gangu! – Osmáhlá a štíhlá,

věčný tanec za podíl ti pad’,

kde tvá pata růžová se mihla

plesá kmet, což teprv kdo jest mlád!

Všady’s poklad poesie zdvihla!

Tanec tvůj – toť rhytmů vodopád!

Padáš – ale nožka nožku stihla,

každým sklonem jevíš tisíc vnad –

dítě Gangu!

Věčný rej tvůj stíhám tich a rád.

Jepice tak vody smaragd střihla

nůžkami svých křídel v olšin chlad

hvězdkou sletíc! Za ní duše tíhla.

Darmo! – Kde jsi? Echo volá z lad:

dítě Gangu!