IX. BALLATA NA VSI.

Ty rány cepů v stodolách

zas v tiché vsi mne probudily, spáče;

zní mlatců hovor, vrabčík hbitě skáče

po zrní, víno v ranních zraje mhách.

Je všady doba žní a vinobraní,

pod tíží plodů praská starý štěp;

ó divně mluví k srdci v také chvíli

v sen mlatců hovorem ten hlasný cep.

Ten každý tep tvé srdce přímo raní,

že skráň se k ňadrům zamyšleně chýlí.

Kde dílo tvé a zda v něm tolik síly,

by nasytil se aspoň bludný pták?

Kde zraje víno tvé? Jak rosí zrak

ty rány cepů v stodolách!