IX. Co kdy v mém srdci bylo,

Co kdy v mém srdci bylo,

vše bylo marností –

jen ne to blouznivé snění

jež čekalo v utajení,

že lásku uhostí.

Dnes přišla láska, štěstí,

ba víc – zjevil se Bůh,

však bázeň též, v světa poutí

že v bídu a žal se shroutí

za hříchy své můj duch.

Já vím – ty ruku v ruce

jdeš, lásko, se smrtí –

ó zasaď mi ránu rychle

ať srdce mé – v touze stichlé

ve štěstí rozdrtí.