IX. Dorota.

Ta panna Dorota

z pivováru

je samá dobrota,

nezná sváru.

Komukoli prahne,

hned korbílek nahne,

sama s ním posedí

pěkně v páru.

Je-li jak obrázek,

čí to vina,

že chutná malvázek,

chmelovina?

Když se pije třetí,

pro čtvrtou už letí,

to sotva dokáže

která jiná.

A když se nahodí

tma jak v pytli,

sama tě zprovodí

v režné kytli

od plůtku a k plůtku,

abys neměl smutku,

aby tě strašáci

snad nechytli. –