IX.) Bože tys můj,

Bože tys můj,

A já sem tvůj;

Tys otec, já tvé dítě.

V té důstojné vznešenosti

Přemahám všecky těžkosti;

Ona mně k cnosti chuť dává,

Dobře živu být pomahá;

Tebe chválit, tebe uctít,

Jest mně milá povinost.

Bože tys můj etc. opakůj.

Dals mně ducha rozumného

K tvému uctění schopného;

Mněs k obrazu tvému stvořil,

Sýlu k dobrému udělil;

Tebe chválit etc. opakůj.

Bože tys můj, a t. d.

Tvá dobrota konce nemá,

Ona mně svědomí dala,

Kterým bych mou žádost řídil,

Mé křechkosti znát se učit.

Tebe chválit, a t. d.

Bože tys můj, a t. d.

Cokoliv jest okolo mne,

Všecko oznamuje tebe;

Tvous lásku v divích dokázal,

Kterak bych tě nemiloval.

Tebe chválit, a t. d.

Bože tys můj, a t. d.

Y syna svého sy mně dal;

On spasení mé vymahal;

A mne učí znáti tebe,

A skrz cnost přijít do nebe.

Tebe chválit, a t. d.

Bože tys můj, a t. d.

Tvůj zákon skrz něj mně daný,

S krví jeho spečetěný,

Jest můj vůdce k mému štěstí,

Chcy ho zachovat s věrností.

Tebe chválit, a t. d.

Bože tys můj, a t. d.

Mně jest blaze, že sem křesťan,

Do cyrkve Boží povolán,

Zde se k nebi vycvičiti,

Tvou dobrotu poznávati,

Tebe chválit, a t. d.

Bože tys můj, a t. d.

Mé srdce jest tobě, Pane,

Docela obětované;

Odříkám se nepravosti,

Chcy přemahat zlé žádosti,

Bych tě chválil,

Bych tě uctil

Srdcem nepokaženým.

Bože tys můj, a t. d.

Já pod zprávou tvou nezhynu,

K mému cýly se dostanu;

Dej vesele živu býti,

A vesele umírati;

Pak tě chválit,

A velebyt

Na věky věkův! Staň se.