IX. HORROR VACUI. (VIII.)

A k ránu zemřel. Po půlnoci

vzkřik zoufanlivou bolestí,

s postele skočil a vší mocí

otřásal její pelestí –

i spoutali jej, v lůžko dali –

ztich, zíral zase tupě v dáli,

až přišla ranní hodina.

A ty, čtenáři, můžeš tleskat,

zde umřel voják – hrdina.

Já z pluku znal ho. Requiescat.