IX. Jsme, bratří, národ rolníků,

Jsme, bratří, národ rolníků,

toť pýcha naše skvělá,

však rolník půdu dobytou

svým potem, krví vzdělá.

Však rolník pusté úhory

ve květný pás promění,

nechť za den, za rok, za věk dá

plod jeho přičinění.

O chopte chutě rádla se,

prospěchy okamžité

hned v žírnou roli vzdělejte,

byť z ní i netěžíte.

Nezůstavujte za sebou

krajiny spustošené:

z nich překvapí i vítěze

porážky netušené!