IX. Kdo ve snách žil a nikdy nebyl zbuzen,

Kdo ve snách žil a nikdy nebyl zbuzen,

ten zná jen svět, jak pěvci o něm bájí,

a kletbou hříchů nikdy nevypuzen

sám blažený i jiné tuší v ráji.

On neviděl tří dlouhých věků hrůzy,

kdy proudy krve bohatýrské tekly,

a neslyšel ten vzteklý jásot luzy,

když mučeníky k popravišti vlekli.

Však znám ten svět i temné jeho děje,

to mrviště všech běd a lží a klamů,

a znám ten lid, jenž za křížem se kreje

a zvlhlým okem hltá klenby chrámů.

Těch střežte se, neb každý z nich jest katem

šlechetných citů, lidstva svaté víry,

již utlačili tisíckrát již zlatem,

a s ní i chudé její bohatýry.