IX. KVETENÍ.

By František Serafínský Procházka

Čím kveteš, má milá,

do červena

jako ta růžička

orosená,

do červena

po běloučku

jako ten jetýlek

na paloučku?

Čím kveteš, má milá,

jakým květem,

marně bych hledal ho

celým světem,

marně hledal,

v také kráse

jen na tvé tvářičce

holedbá se. –

Povím ti, můj milý,

neošidím:

tebou já rozkvítám,

když tě vidím,

když tě vidím

k sobě jíti,

je kolem dokola

samé kvítí.