IX. Ovšem růže sladce dyše,

Ovšem růže sladce dyše,

Když na keři vykvítá,

Ovšem libě zefír věje,

Kdyžto Vesnu přivítá.

Ovšem jasně hvězdy noční

S nebe dolů hledají,

Ovšem u potoka krásně

Pomněnky se modrají.

Ale panna dýchat může

Sladčeji než zefír, růže,

I nad hvězdy, pomněnky,

Svítí oči milenky.