J. J. KOLÁR.

Kramářova Kačena

čertovská je děva,

štípe svého kocoura,

až z něj lezou střeva,

a když byl jak zdechlina,

práskla do bot, vzteklina,

a on za ní frní,

až mu hnáty brní.

Jako fena utíká,

nafukuje rypák,

jakoby chtěl dávit již,

anž je šmaťhoun chřipák;

Kačena je jako kloc,

nedělá si z něho moc,

dává mu vždy kvinde,

ať si pojde jinde.

Ale pak ji omrzí

s kocourem ty šupy,

ufrnkne mu před nosem

do staré chalupy.

On má zase zkušenosť,

že to není mušenosť,

jako hňup tu čumí,

vztek mu v břiše šumí.