J. V. SLÁDEK.

Kam to ta Káča utíká,

proč kocour stihá ji,

až veškeren prach na návsi

svou honbou zdvíhají?

Ach utec, Káčo, honí tě

hle, kocour divoký,

a na tvé líčko růžové

on strojí útoky.

„Však brzy já již uteku

z těch jeho pazourů

a líčko svoje zulíbat

já nedám kocouru.

Kdo líbat je chce jonákem

len švarným musí být,

a kocoura se nebojím

i kdyby hned mne chyt!“