Já bych ti ráda uvěřila.

Ty jsi mi vyznal lásku svou,

a lásku mou jsi žádal,

však nedůvěry duši mou

traplivý cit ovládal;

a teď mysl má slabá, mladá,

těžkou nese úlohu –

já bych ti uvěřila ráda,

ale žel – já nemohu.

Budoucna obraz žalný mi

před očima se míhá,

noc temná s mraky valnými,

a bouře bouři stíhá;

však tvá mi kreslí mysl čilá

jasného blaha oblohu –

já bych ti ráda uvěřila –

– ale žel – já nemohu!