Já jsem huslař.

Já jsem huslař přeubohý,

nemám jen tu hřívnu,

a přec všudy se mi daří,

kam širákem kyvnu;

kam paličku poodložím,

trávník pučí květem,

a když slačík strunky hladí,

radosť letí světem.

Mé píseňky polní kvítí,

ono ňádra zdobí,

děvčata z těch sladkých zvuků

pérečka si robí;

nedbám věru o nikoho,

třeba bez osochu,

je v kytici do zajista

plných květů trochu.

A v každičkém takém květu

pohár šumné vůně,

by se těšil, kdo na lásku

v srdelénku stůně;

by se těšil, komu slzy

napadaly k líčku

pro tu milou, milučičkou

naši svobodičku.