Já jsem také smutných

Já jsem také smutných

Chvílí dost poměla,

Ale vždy před vámi

Jsem je zamlčela.

Nebo k čemu srdce

Choré odhalovat,

A jen hluchým uším

Chtít si postěžovat.

Za dne jsem se smála,

Poplakala v noci;

Věděl to jen Pánbůh –

Ten může pomoci! –