JÁ JSEM TĚ VŽDYCKY MILOVALA...

Já jsem tě vždycky milovala

jak děcko i jak zralá žena

i milovaná, poraněna

i horoucí, jež nebem sálá...

Tak jsem tě strašně milovala,

a přece cítím, ještě více

dnes milovala bych, ne proto,

žes daleko a zápasíce

že toužíme být blíže o to,

co bolelo a rozdělilo,

však to, co kdysi v cestě bylo

a rvalo srdce do zápasu,

dnes rozplynulo ve tvém jasu,

maminko, ve tvé věčné lásce,

jíž není rovné. Sama, sama

jsem dovršila lidské drama

a ve své vlastní rvavé vrásce,

a vím, ač všecko jsem ti dala,

dnes nejvíc bych tě milovala...