Já kolem tebe šel,

Já kolem tebe šel,

kol zkvetlé jabloně.

Tys dala mně svůj stín

řas očí ve cloně.

A květ jsi dala mi,

já líbal, hýčkal jej,

pohýčkav zanechal

a v dál šel mimo něj.

Pro plod teď vracím se...

Proč mi jej odpíráš?

Vždyť uzrál z lásky nám,

tvůj není jen – je náš!