Já, který v svět se dívám,

Já, který v svět se dívám,

jak dnové jdou a míjí,

já jedině Tvou láskou

a pro Tvou lásku žiji,

z té jedině svou čerpám poesii.

Tys všecko mi. Čím slunce

je přírodě, čím dýchá,

ať ve šumění klasů

to snivá hudba tichá,

čím v tisíc souzvuků se v život míchá;

Tím Ty jsi duši mojí,

ať čas, jak chce, dál hřímá,

přes jeho let má bytost

Tě stejně obejímá,

neb její taj v Tvé lásce ke mně dřímá.