Já loučím se již...

Já loučím se již, duško moje milá,

a rád bych ti tu ještě „s Bohem“ dal.

Tys vložila mi v srdce rajskou radosť,

a zůstavila po ní těžký žal.

Já tebou v nový život byl jsem zrozen,

tys plesání mně dala do vínku,

a když jsi zašla jako slunce večer,

mám za dědictví tichou vzpomínku.

Ta svitá, jak když mrazem mech

se postříbřuje na hrobech,

neb jako luny šeření,

když líbá vlnek čeření!