Já miluji a LÁSKOU žiji jen,

Já miluji a LÁSKOU žiji jen,

mně všechno jasno láskou tak, o tak,

taj nejvyšší můj její vlasů mrak,

běl ňadra, když se dere z krajek ven,

pro krásu jí, svou milost neznám jmen:

Být tam, kde na prsou má rudý mák!

Svou světicí jsem králem, bez ní vrak,

ves jistě svět jí se mnou přešťasten.

Polibků peklo, nebe objetí!

O něžný zmatku můj, jí blízek když

jak v zanícení vše zřím mizeti!

Tvé čelo líbám, ústa, celou, klín,

být věčně s tebou spojen moci již!

Ne, plané hloubání, já věřím v čin.