Já nikdy nechci dohotoven být

By Antonín Sova

Já nikdy nechci dohotoven být,

mne krása neuzavřená jak osud láká.

Mít mezi řádky nový, skrytý cit.

Chrám nedokončený víc k nebi jásá.

Tím vzácnější, že nikdo po letech

se bez trestu jej nesmí tknout svou rukou.

A na nedokončených věžích, pilastrech

hnout nelze křehkým snem neb krutou mukou.

Chci býti neuzavřen, neskončen,

být stále nad dílem, jít stále v dlouhé pouti.

A stále začínat jak noc a den.

Být vlnou na moři a stále plouti, plouti...