Já šťasten byl.

Byl šťasten jsem, leč ve snu pouze,

na místě růží blín mi vzrost’,

mé naději a mojí touze

jen hrozná zbyla skutečnost.

Bůh dvakrát rájů neodmyká

těm, jež z nich vyhnal v bědstva směs,

má duše jako dítě vzlyká,

když v bouři probloudilo les.